Byt Richarda Herdana

Hlinky 46, Brno-střed

29. 5. 2021, 10:00-11:30

https://youtu.be/UfPbIBC2R_I
INFO

Celý nájemní dům patřil židovské rodině Teltscherů. Eugen Teltscher byl v té době známý intelektuál původem z Mikulova. Jeho dcera Johanna se 2. 2. 1933 provdala za Richarda Herdana (1900–1966), inženýra a vedoucího exportního oddělení firmy Škodovy závody pro Jižní Ameriku. Otec Johanny daroval novomanželům pravděpodobně v té době zařízený byt. V srpnu 1938 se Richard Herdan odstěhoval i s manželkou a dvěma dětmi za novou prací do pobočky Škodových závodů v jihoafrickém Johannesburgu.Unikli tak genocidě Židů. Do Česka už se nevrátili a v Africe oba zemřeli. Byt pak Teltscherovi pronajímali. V roce 1943 dům zabavili nacisté a Teltscherovi byli odvezeni do koncentračního tábora v Polsku, kde byli později zavražděni.

Autorem interiéru je architekt Emmerich Horváth. Narodil se 1901 v maďarském Putnoku. Absolvoval vyšší reálku v Aradu a v roce 1920 zahájil svá studia na německé technice v Brně. Po složení státní zkoušky v roce 1922 praktikoval v ateliéru architekta Jindřicha Kumpošta v Brně. V roce 1928 se oženil a od roku 1933 žádal opakovaně o československé státní občanství, což bylo vždy zamítnuto. Jeho další osudy po roce 1938 nejsou známé.

Byt se nachází ve třetím podlaží domu. Při vstupu do chodby bytu se nalevo nachází kuchyň, na konci chodby je záchod a po stranách jsou dva průchody. Vlevo je místnost nejspíše sloužící jako jídelna, vybavená zapuštěnou obývací stěnou. Napravo se skrze dělící dřevěnou a nahoře prosklenou příčku vstupuje do malé místnosti s vysokými šatními skříněmi a nízkými skříněmi. Z ní vedou dveře do malé místnosti, nejspíše určené služce a dalšími prosklenými dveřmi se vchází do velké místnosti na straně ulice, která sloužila zřejmě jako reprezentační obývací pokoj. Tato místnost je rozdělena vítězným obloukem s prosklenými vitrínami a osvětlením, na straně při vstupu je dřevěné obložení apo bocích oblouku symetrické skříně,vše dýhované zvenčí ořešákem a uvnitř mahagonem.

Jedna z těchto skříní sloužila nejspíše jako psací pult a uvnitř je dýhována také finskou břízou. V druhé polovině místnosti se v ose nachází ústřední topení stylizované jako krb, opatřené travertinovým obložením a kovovou mříží s iniciálami HR. Pojeho straně jsou tři nízké skříňky, očividně upravené a umístěné na ne původním místě. Z této strany místnosti jsou po bocích vítězného oblouku opět skříně s ořešákovým dýhováním ve vzoru „cik cak“. Z obývacího pokoje lze poblíž hlavních dveří projít dveřmi, jež jsou součástí obložení, do místnosti šatny. Ta je opatřena na straně obývacího pokoje zapuštěnou souvislou řadou třech šatních skříní dýhovaných javorem. Jedna ze zásuvek je opatřena neobvyklou miskou,snad na manžetové knoflíky či šperky.

Byt byl dále běžně využíván a pronajímán. Mezi lety 1957 a 2007 v něm bydlela rodina Miluše Podhradské, která v domě nedělala větší zásahy. Po revoluci v roce 1993 navštívili Českou republiku děti Richarda Herdana Leo a Felicitas. Po prohlídce bytu byli překvapení jeho zachovalým stavem. Nájemníci v roce 2016 se zbavili části mobiliáře a provedli novodobé zásahy. Byt pak nebyl čtyři roky obydlen, až roku 2020 byl unikátní interiér objeven při hledání lokací do filmu architektem Ondřejem Lipenským.

Byt je v majetku města Brna. Národní památkový ústav připravuje pasportizace objektu, materiálový průzkum, v plánu je byt restaurovat, doplnit jej chybějícím mobiliářem a vytvořit z něj opět reprezentativní prostor, který by mohl sloužit kulturním akcím a jako součást prohlídek. Děti Herdanových poskytly první dobové fotografie interiérů. Plánuje se umístění sedmi kamenů zmizelých před dům.

Po prohlídce bytu stojí za povšimnutí i památkově chráněná fasáda domu z roku 1898. Je hodnotnou ukázkou neorenesančního a neobarokního stylu.